Kožní anomálie na kůži ušního boltce u ježka bělobřichého. Chtěl bych se krátce zmínit o docela zajímavém vzácném případu z naší praxe. U ježka ve věku tří let se začal asi před půl rokem vyvíjet na hrotu ušního boltce podlouhlý kožní útvar o velikosti asi 14 mm s vyrůstajícími bodlinami. Tyto bodliny měly nekvalitní rohovinu. Zřejmě došlo ke „zbláznění“ DNA v kožních buňkách na netypické lokalitě a jejich částečné aktivaci z neznámé příčiny. Řešením této situace bylo odstranění tohoto útvaru metodou elektrokauterizace v celkové anestezii. Pacient tento zákrok zvládl. Foto : 1. kožní anomálie na ušním boltci, 2. elektrokauterizace, 3. pacient bezprostředně po zákroku, 4,5, video pacient po odeznění celkové anestezie

Jednostranný kryptorchismus u kocoura.
Kryptorchismus je vrozená dědičná vada, kdy jedno nebo obě varlata nesestoupí přes tříselný kanál do šourku a obvykle zůstanou uvízlé v dutině břišní. Nejedná se o vzácný nález. Obě varlata by měla být fyziologicky sestouplá při narození nebo maximálně do 6 týdnů po narození. Důvodem proč musí být varlata v šourku je nižší teplota než v dutině břišní. Nižší teplota je nutná k normálnímu vývoji a aktivitě spermií.
V této souvislosti bych se chtěl jen krátce zmínit o zajímavém případu z naší praxe. Klinickým vyšetřením před rutinní kastraci u mladého kocoura bylo zjištěno, že v šourku se nachází pouze jedno varle. Druhé varle bylo uloženo zcela mimo oblast fyziologického sestupu a to podkožně v zadní části břišní krajiny a tato situace – EKTOPIE VARLETE se zas tak často u kocourů nevyskytuje. Toto ektopické varle bylo výrazně menší než varle v šourku. Tento problém byl vyřešen kastrací. Foto : 1. podkožně uložené ektopické varle v oblasti zadní části břicha, bylo palpovatelné !!!, 2. ektopické varle v operační ráně, 3. odstraněná varlata, ektopické je výrazně menší. Poznámka : Jedinci s touto vrozenou, dědičnou vadou by neměli být používání k chovu.09

Číst dál

Nezralé vajíčko ve vejcovodu u velkého papouška. Chtěl bych se jen krátce a stručně zmínit o zajímavé situaci z naší praxe, kdy bylo nutno rozhodnout, zdali radikálně nebo konzervativně zasahovat do procesu snůšky na základě anamnestických údajů majitele (řídký trus, mírná apatie, snížený příjem potravy změna chování….), klinického vyšetření pacienta a především na základě RTG vyšetření, při kterém bylo zjištěno, že ve vejcovodu je diagnostikována přítomnost vajíčka. Snímky ukázaly, že vejce není dostatečně obaleno skořápkou a jeho příčná velikost ( A ) byla menší než velikost vzdálenosti vnitřních pánevních kostí ( B ) a tedy šance, že by mohlo být potenciálně průchodné vejcovodem. Proces tvorby žloutku a bílku fyziologicky trvá relativně jen několik hodin, ale tvorba skořápky déle (minimálně 24 hodin na 1 vajíčko) , kdy se mobilizuje především vápník z tělních zásob (kosti…) a potravy…..A právě toto vejce, a následně další, mohly být teprve v procesu zrání. Rozhodli jsme se počkat tři dny, nasadit pouze perorálně vápníkový preparát a doporučit přísný klidový režim. Došlo k vypuzení dvou vajec bez nutnosti operativního zákroku. Foto : 1. RTG papouška při hrudní poloze, 2.RTG papouška v boční poloze

Chtěli bychom se zmínit o dalším náhlém případu komplikovaného porodu. Fenka středního plemene začala rodit v termínu. Dle vyjádření majitele se začaly u ní projevovat v pravidelných intervalech porodní stahy bez vypuzování plodů a plodové vody. Po půl hodině porodní projevy přestaly, fenka se začala třepat a zvracet. Pacientka byla za krátkou dobu klinicky a gynekologicky vyšetřena v ordinaci, kde bylo zjištěno, že děložní krček byl málo otevřen a fena s velkým a napnutým objemem břicha byla příliš vyčerpaná. Po vyhodnocení situace bylo provedeno operativní ukončení porodu, při kterém bylo zjištěno natržení oslabené děložní stěny. Matka i všechna štěňata tuto situaci nakonec úspěšně zvládly.

Zánět dělohy, pyometra. U naší šestileté pacientky, malého plemene došlo k uzavřené formě zánětu dělohy (zánětlivá děloha je naplněná hnisem, kdy děložní krček je uzavřen a nepropouští obsah do pochvy). Majitel uvedl, že asi měsíc po nakrytí se fenečka začala chovat divně. Čtyři dny pacientka nepřijímala potravu, byla apatická, chodila nahrbeně, břicho bylo na dotek silně bolestivé, z pochvy nevytékal žádný výtok a měla zvýšenou tělesnou teplotu. Po celkovém klinickém a gynekologickém vyšetření byla  odebrána krev na biochemické a hematologické vyšetření a bylo provedeno ultrasonografické vyšetření. Výsledky těchto vyšetření jednoznačně potvrdily podezření na rozsáhlý zánět dělohy a hrozící septický stav. Jediným řešením, které bylo co nejdříve realizováno, byla ovariohysterectomie (amputace vaječníku a dělohy), následná výživová a antibiotická terapie, na kterou pacientka naštěstí zareagovala pozitivně. Na fotce je ukázka zánětlivé dělohy v operační ráně před odstraněním. Poznámka : S touto diagnózou se relativně často setkáváme na našem pracovišti zejména u starších fen, výjimkou však nejsou i pacientky mladé. Z počátku je většinou průběh bezpříznakový, plíživý a může souviset s pohlavním cyklem, takže majitel nemusí postřehnout změnu chování, navíc při uzavřené formě nemusí být pozorován patologický výtok z pochvy. Klinické příznaky (apatie, zvracení, snížený příjem potravy, bolestivost břicha, zvýšený přísun vody..atd ) se mohou projevit až v pokročilém stadiu, kdy děloha je už značně naplněna patologickým obsahem a to už se může jednat o vážný, život ohrožující akutní stav. Jako preventivní opatření proti tomuto možnému patologickému stavu doporučujeme včasnou kastraci, samozřejmě pokud fena nebude chovná.