Velký konkurenční a dravý boj o potravu čerstvě narozených štěňat po komplikovaném porodu ukončeným císařským řezem (Malá ukázka z naší praxe).

U agamy vousaté (Pogona vitticeps) se vytvořil, zřejmě po poranění, během asi tří týdnů rozsáhlý uzavřený podkožní absces v oblasti dolní čelisti. Tento útvar znemožnil pacientovi příjem potravy. Zároveň agama několik dní začala být apatická. Po klinickém vyšetření bylo provedeno RTG vyšetření aby mohl být posouzen rozsah této patologické léze a zdali není narušena kostní tkáň čelisti. Po vyhodnocení snímku kostní tkáň čelisti narušena naštěstí nebyla. Byla provedena rutinní incise abscesu, kde se objevilo velké množství tmavé hnisavé tekutiny (u plazů bývá většinou obsah abscesu sýrovitě tuhý světlé barvy). Obsah byl odstraněn, zbylá dutina vypláchnuta fyziologickým roztokem s desinfekcí. Lokálně i celkově byly aplikovány několik dní antibiotika a rehydratační výživové roztoky. Asi za 4 dny po ošetření začal pacient přijímat potravu a v současné době je příjem potravy v normě. (malá ukázka z naší praxe)

Chtěl bych se zmínit o zajímavém nálezu u pacienta na našem pracovišti. U mladého, dvouletého psa, křížence samičího pohlaví, se vytvořil na horní části jazyka asi během dvou měsíců bílý kulatý útvar květákovité struktury, velikostí většího hrášku. Pacient normálně přijímal potravu, i když poslední týden sousto v tlamě držel opatrněji a projevovala se i zvýšená salivace (slinění). Majitel navštívil ordinaci, kde bylo provedeno klinické vyšetření, odběr krve na biochemické a hematologické vyšetření a navrženo, po revizi tlamy, operativní odstranění novotvaru. Patologický útvar byl odstraněn v celkové anestezii metodou elektrokauterizace. Vzorek byl zaslán do referenční laboratoře na histologické vyšetření, kde byla potvrzena definitivní diagnóza FIBROPAPILON. Jedná se o nezhoubný – benigní typ nádoru, ne často se vyskytující s lokalizací na jazyku.. Operační rána se vyhojila dobře a pacient je v současné době  bez příznaku onemocnění.

Krev agamy vousaté (Pogona vitticeps) pod mikroskopem. Malá ukázka z naší praxe. Již v minulosti zde byly prezentovány mikroskopie krve papoušků a želvy. A jak už bylo taky i dříve zmíněno červené krvinky, u ptáků a plazů…a tedy i ještěrů, mají ve zralém stavu buněčné jádro na rozdíl od savců. Na fotkách v příspěvku můžete vidět, při různých zvětšeních, různé krevní buňky, kde dominují červené krvinky- erytrocyty oválného tvaru v jejichž středu jsou krásně tmavá buněčná jádra. Erytrocyty vznikají v kostní dřeni a podílí se díky bílkovině hemoglobinu s obsahem železa na přenosu kyslíku z plic do tkání. Červené krvinky žijí asi 120 dní.