OTHEMATOM – RELATIVNĚ ČASTÁ DIAGNÓZA . Chtěl bych se zmínit o tomto akutním stavu,  který se vyskytuje především u psů, méně u koček,  a s kterým se  relativně často setkáváme i v naší ordinaci. Othematom je stav, kdy dojde k prasknutí cévky v ušním boltci a nastane výron krve mezi chrupavkou a kůži, většinou se to stane na vnitřní straně ucha. K „vylití“ krve do tohoto prostoru dojde velice rychle a ušní boltec se značně zvětší. Většinou tato situace nastane sekundárně, kdy pes třepe hlavou  v důsledku bolesti nebo svědění, především při zánětu vnějšího či vnitřního zvukovodu, alergických reakcích, parazitárním zamořením (blechy, klíšťata,svrab….), poranění…atd. Vzácněji othematom může vzniknout při narušení imunitního systému, oslabení stěny cév, poruchách srážlivosti a některých otravách. Bez ošetření othematomu může dojít k nekróze, deformaci a infekci ušního boltce. Řešení tohoto problému je především chirurgické,  existuje několik postupů . Na našem pracovišti se nejlépe osvědčila radikálnější terapie tzv. „matracovou – uzličkovou“ metodou. V příspěvku bych chtěl prezentovat malou ukázku této metody řešení  othematomu (1) , kdy v celkové anestezii byla provedena několikacentimetrová incise kůže ušního boltce (2) z důvodu vypuštění obsahu a jeho průběžného odtékání. Dále na několika místech ušního boltce bylo provedeno prošití kůže a chrupavky uzlíčkovými stehy (3) aby došlo k pevnému spojení kůže s chrupavkou a tím postupnému srůstu. Ucho bylo  průběžně fixováno pravidelnými bandážemi (4) a nasazena dlouhodobá antibiotická clona . Uzlíčkové stehy byly odstraněny  až za měsíc po zákroku. Odezva na léčbu byla pozitivní a i v současné době je ušní boltec zcela v pořádku (5).

 

Noční predátor, sovice sněžní (Bubo scandiacus),  dobře spolupracuje na zdravotní prohlídce. 🙂

 

Upřesnění vhodné doby připuštění u fen na základě cytologického vyšetření poševního výtěru a monitorování hladiny pohlavních hormonů, především PROGESTERONU v krvi v období říje – hárání. Feny patří k diestrickým zvířatům, tzn., že během sezóny proběhnou ve většině případů dva pohlavní cykly, to ale platí pouze pro 65% fen, dalších 35% se mohou hárat 1 x ročně nebo i 3x ročně. První hárání u fen většinou proběhne ve věku od 6. do 12. měsíce stáří, kdy se dostávají do tzv. pohlavní dospělosti. Od věku 18 – 24 měsíců jsou feny v chovné dospělosti. Pod pojmem hárání se rozumí dvě fáze pohlavního cyklu, které trvají zhruba 21 dní : proestrus a estrus. V proestru dochází na vaječnících k růstu folikulů a produkci samičího hormonu estrogenu a to se odráží fyziologicky na zevních příznacích – častější močení a olizování vulvy (čistění), která začíná být edematózně zduřená, od 3. – 5. dne začíná řídký a později lakově červený výtok, který zesílený trvá asi do 9.-14. dne. V tuto dobu je fena pro psa nejatraktivnější, ale krytí stále odmítá. V druhé fázi (estrus) dozrávají folikuly s vajíčky a vaječníky začínají produkovat progesteron., výtok z pochvy slábne a je hlenovitý . Fena je svolná k páření !!!!! Tato situace vhodné doby připuštění podle výše uvedených klinických příznaků platí pouze pro 60% hárajících fen, u kterých se má uvoněné vajíčko, které má životnost asi 3 dny, reálně setkat ve vejcovodu se spermii s životností až 5 dní . U zbylých 40 % případů vhodná doba krytí nemusí odpovídat popsaným klinickým příznakům hárání a to je častým důvodem neúspěšného krytí. Tato situace je nevýhodná zvláště u chovných fen, které musí být dovezené ke krycímu psovi na velké vzdálenosti či do zahraničí. Z těchto důvodu doporučujeme monitorování hárání fen s cílem upřesnění doby ovulace a tím určení nejvhodnějšího termínu krytí. Provádíme cytologická vyšetření poševní sliznice speciální barvicí technikou, kde na základě zralosti vrchní vrstvy buněk (nezralé buňky mají jádro, zralé buňky jsou bez jádra – čím více bezjaderných buněk, tím vhodný termín krytí je reálnější). Ještě daleko přesnější metodou je určení hladiny progesteronu v krvi. Odběr krve u hárající feny se doporučuje minimálně 2 x v rozmezí jednoho až několika dní, podle situace. Pokud tato hladina v krvi stoupá, je to důkaz, že na vaječníku už došlo k prasknutí folikulu, uvolnění vajíčka. Při určité hladině v krvi se doporučuje fenu krýt, případně inseminovat. 25. den po nakrytí doporučujeme u feny ultrasonografické vyšetření na potvrzení či vyloučení březosti. Foto : 1 a 2 – proestrus, jaderné buňky, cytologický nález poševní sliznice, 3 – VRCHOL ESTRU, cytologický nález bezjaderných buněk poševní sliznice, vhodná doba připuštění, 4 – SONO potvrzení březosti, lze vidět dva plodové váčky, 5 – Výsledek !!!! (ukázka z naší praxe)

 

Malá ukázka některých RTG nálezů zadržených vajíček u papouška, želvy a agamy vousaté (i sono) z naší praxe. Nakonec došlo ke spontánnímu i terapeutickému vypuzení, ne vždy je to však bohužel možné.

 

Sebepoškozování peří a kůže u papouška šedého (Psittacus erithacus). Problémy s kůži a peřím u papoušků jsou bohužel velice častým problémem, se kterými se chovatelé setkávají. Velice obtížně se řeší a mohou mít i celoživotní rozsah. Smyslem tohoto příspěvku není popis rozsáhlého množství příčin těchto situací, ale chtěl bych se jen stručně zmínit o zkušenostech z případu, který jsme řešili na našem pracovišti.
 
Pětiletá pacientka Sofinka si postupně začala na obou stranách zadní části těla pod křídly vyškubávat peří, později tak intenzivně, že došlo k lokálním zánětlivým procesům kůže a dokonce i k její perforaci až na svalovou tkáň. Ložiska se rozšířila do hloubky i šířky v rozsahu asi 4 – 5 cm oválu a občasně i krvácela. Po zhodnocení situace v ordinaci byly odebrány vzorky k mikroskopickému, cytologickému vyšetření a zahájena lokální i celková terapie (antibiotika, imunostimulační látky, výživové a desinfekční roztoky, látky na podporu epitelizaci kůže, vitamíny, minerály….). Rozšířování patologického procesu se začalo asi během týdne zastavovat, hojivé procesy v ráně probíhaly současně, ale pomalu. Významný zlom nastal až po měsíci, kdy se ložiska začala zmenšovat od okrajů kůže a rány začaly granulovat. Po šesti měsících došlo naštěstí k úplnému vyléčení poškozené kůže. Velkou zásluhu na tom měla majitelka, která to nevzdávala, spolupracovala a trpělivě ošetřovala pacientku dle domluvených instrukcí. Foto : Poškozená kůže pacientky před a vyléčená po terapii. Poznámka : Majitelka papouška dala souhlas ke zveřejnění tohoto příspěvku.
 
Epulis je ohraničený kulovitý útvar na dásních podobný nádoru. Příčin vzniku je spousta, ale nejčastěji vzniká jako zánětlivá reakce na mechanické podráždění v důsledku zubního kamene a chronického zánětu dásní. V příspěvku je malá foto ukázka z naší praxe , kdy u staršího psa středního plemene se v důsledku chronické gingivitidy a zubního kamene vytvořil mezi zuby 1. a 2. premolárem (P1 aP2) na dásni v dolní čelisti kulovitý útvar velikosti většího hrášku. Na fotkách je u našeho pacienta čerstvě odstraněn zubní kámen ultrazvukem a tím se na dásní lépe zvizualizoval zmíněný epulis, viz žlutá šipka. (1. a 2. foto). Na třetím fotu je již epulis úspěšně odstraněn metodou elektrokauterizace.
Poznámka : Pravděpodobnost recidivy se snižuje se zlepšováním dentální hygieny.
 
Dovolíme si poukázat  na zajímavý případ z dřívější doby, který zde byl již prezentován.
 

PORANĚNÍ JAZYKA U ARY ARARAUNY PO POKOUSÁNÍ FRETKOU. V naší ordinaci jsme řešili neobvyklý případ, kdy fretka při hře s arou araraunou pokousala a natrhla jeho jazyk. Majitel se dostavil s vystresovaným, apatickým a krvácejícím pacientem. Aru  jsme po celkovém vyšetření ihned uvedli do celkové anestezie a zhodnotili lokální situaci. Jazyk byl asi z jedné třetiny natržen a silně krvácel. Byla provedena sutura oddělených části jazyka a zastaveno krvácení. Papouškovi byla nasazena antibiotika a v injekční formě, byly aplikovány výživové a rehydratační roztoky. Druhý den po zákroku se ara choval mírně apaticky, ale měl zájem o okolí , potravu přijímal opatrně a komunikoval. Pět dní po zákroku se pacient choval zcela normálně a dnes můžeme konstatovat, že toto poranění je bez následků.

Foto : 1.Sutura jazyka v celkové anestezii u ary ararauny, 2. Fretka – hlavní viník, 3. Kontrola jazyka po operaci, 4. Zotavený pacient
 
 
Folikulární cysta, pseudotumor u papouška šedého (Psittacus erithacus). Chtěli bychom se s vámi podělit se zajímavým případem z naší praxe. U šestiletého pacienta se vytvářelo asi měsíc podkožně, v prsní oblasti ložisko, které se pomalu prostorově zvětšovalo až do velikosti pětikoruny. V tomto ložisku došlo částečně ke ztrátě peří, začalo světlat, vředovatět, částečně krvácet a perforovat zapřičiněním i sebepoškozováním (kousáním) papouška. Po návštěvě v ordinaci a klinickém vyšetření jsme vyslovili podezření na neoplastický proces a doporučili operativní řešení odstranění této patologické léze. Operace byla realizována v celkové anestezii. Odebraný vzorek byl zaslán na histologické vyšetření do referenční laboratoře. Pacient operaci zvládl, byl nasazen ochranný límec, byla zahájena lokalní a celková terapie (antibiotika, výživové roztoky, podpora imunitního systému). Výsledek histologického vyšetření naštěstí vyloučil maligní nádorovitý proces a diagnostikoval folikulární cystu, která byla komplikována zánětlivým procesem. Za 14 dní byly vytaženy z operační rány stehy. V současné době, 5 měsíců po zákroku je pacient bez patologických změn. Musím říci, že velkou zásluhu v pooperační péči a v konečném výsledku měli majitelé pacienta, kteří zvládali péči s plným nasazením.
Foto : 1. Pacient před zákrokem, 2. Operativní odstraňování ložiska, 3. Částečný obsah vytažený z patologické léze, 4. Operační rána bezprostředně po operaci (sutura), 5. Již probuzený pacient z celkové anestezie po zákroku s ochranným límcem.
 

     U feny středního plemene došlo k velké  komplikaci při porodu  v důsledku úzkých porodních cest, přestože porod probíhal v předpokládaném termínu. Tato situace vyžadovala ukončení porodu císařským řezem. Matka i všechna štěňata to nakonec zvládly. Životaschopná štěňata se velice brzy zorientovala a zahájila dravou soutěž o potravu…..

 

 
Prolaps poraněného penisu u želvy vroubené (Testudo marginata). Penis želv je nepárový kopulační orgán na rozdíl od ostatních plazů (ještěři, hadi), kteří mají párový kopulační orgán – tzv. hemipenis. U mladého pacienta, který je chován samostatně, došlo k uvolnění penisu, trvalému vyhřeznutí a následnému poranění od vnějšího prostědí. Tato situace trvala už asi dva dny, a proto majitel navštívil ordinaci. Po zhodnocení situace se nabízela dvě řešení : 1. ošetření orgánu, jeho repozice a provedení fixačních stehů na kloace nebo 2. amputace. Vzhledem k tomu, že orgán byl již dosti poškozen a pravděpodobnost recidivy byla vysoká, rozhodli jsme se pro radikální terapeutické řešení – amputaci penisu, která byla provedena v celkové anestezii. Následovala antibiotická terapie a aplikace výživových roztoků. Samec za několik dní po zákroku začal přijímat potravu i vylučovat. V současné době je zcela bez problémů.