Noční predátor, sovice sněžní (Bubo scandiacus),  dobře spolupracuje na zdravotní prohlídce. 🙂

 

Upřesnění vhodné doby připuštění u fen na základě cytologického vyšetření poševního výtěru a monitorování hladiny pohlavních hormonů, především PROGESTERONU v krvi v období říje – hárání. Feny patří k diestrickým zvířatům, tzn., že během sezóny proběhnou ve většině případů dva pohlavní cykly, to ale platí pouze pro 65% fen, dalších 35% se mohou hárat 1 x ročně nebo i 3x ročně. První hárání u fen většinou proběhne ve věku od 6. do 12. měsíce stáří, kdy se dostávají do tzv. pohlavní dospělosti. Od věku 18 – 24 měsíců jsou feny v chovné dospělosti. Pod pojmem hárání se rozumí dvě fáze pohlavního cyklu, které trvají zhruba 21 dní : proestrus a estrus. V proestru dochází na vaječnících k růstu folikulů a produkci samičího hormonu estrogenu a to se odráží fyziologicky na zevních příznacích – častější močení a olizování vulvy (čistění), která začíná být edematózně zduřená, od 3. – 5. dne začíná řídký a později lakově červený výtok, který zesílený trvá asi do 9.-14. dne. V tuto dobu je fena pro psa nejatraktivnější, ale krytí stále odmítá. V druhé fázi (estrus) dozrávají folikuly s vajíčky a vaječníky začínají produkovat progesteron., výtok z pochvy slábne a je hlenovitý . Fena je svolná k páření !!!!! Tato situace vhodné doby připuštění podle výše uvedených klinických příznaků platí pouze pro 60% hárajících fen, u kterých se má uvoněné vajíčko, které má životnost asi 3 dny, reálně setkat ve vejcovodu se spermii s životností až 5 dní . U zbylých 40 % případů vhodná doba krytí nemusí odpovídat popsaným klinickým příznakům hárání a to je častým důvodem neúspěšného krytí. Tato situace je nevýhodná zvláště u chovných fen, které musí být dovezené ke krycímu psovi na velké vzdálenosti či do zahraničí. Z těchto důvodu doporučujeme monitorování hárání fen s cílem upřesnění doby ovulace a tím určení nejvhodnějšího termínu krytí. Provádíme cytologická vyšetření poševní sliznice speciální barvicí technikou, kde na základě zralosti vrchní vrstvy buněk (nezralé buňky mají jádro, zralé buňky jsou bez jádra – čím více bezjaderných buněk, tím vhodný termín krytí je reálnější). Ještě daleko přesnější metodou je určení hladiny progesteronu v krvi. Odběr krve u hárající feny se doporučuje minimálně 2 x v rozmezí jednoho až několika dní, podle situace. Pokud tato hladina v krvi stoupá, je to důkaz, že na vaječníku už došlo k prasknutí folikulu, uvolnění vajíčka. Při určité hladině v krvi se doporučuje fenu krýt, případně inseminovat. 25. den po nakrytí doporučujeme u feny ultrasonografické vyšetření na potvrzení či vyloučení březosti. Foto : 1 a 2 – proestrus, jaderné buňky, cytologický nález poševní sliznice, 3 – VRCHOL ESTRU, cytologický nález bezjaderných buněk poševní sliznice, vhodná doba připuštění, 4 – SONO potvrzení březosti, lze vidět dva plodové váčky, 5 – Výsledek !!!! (ukázka z naší praxe)

 

Malá ukázka některých RTG nálezů zadržených vajíček u papouška, želvy a agamy vousaté (i sono) z naší praxe. Nakonec došlo ke spontánnímu i terapeutickému vypuzení, ne vždy je to však bohužel možné.

 

Sebepoškozování peří a kůže u papouška šedého (Psittacus erithacus). Problémy s kůži a peřím u papoušků jsou bohužel velice častým problémem, se kterými se chovatelé setkávají. Velice obtížně se řeší a mohou mít i celoživotní rozsah. Smyslem tohoto příspěvku není popis rozsáhlého množství příčin těchto situací, ale chtěl bych se jen stručně zmínit o zkušenostech z případu, který jsme řešili na našem pracovišti.
 
Pětiletá pacientka Sofinka si postupně začala na obou stranách zadní části těla pod křídly vyškubávat peří, později tak intenzivně, že došlo k lokálním zánětlivým procesům kůže a dokonce i k její perforaci až na svalovou tkáň. Ložiska se rozšířila do hloubky i šířky v rozsahu asi 4 – 5 cm oválu a občasně i krvácela. Po zhodnocení situace v ordinaci byly odebrány vzorky k mikroskopickému, cytologickému vyšetření a zahájena lokální i celková terapie (antibiotika, imunostimulační látky, výživové a desinfekční roztoky, látky na podporu epitelizaci kůže, vitamíny, minerály….). Rozšířování patologického procesu se začalo asi během týdne zastavovat, hojivé procesy v ráně probíhaly současně, ale pomalu. Významný zlom nastal až po měsíci, kdy se ložiska začala zmenšovat od okrajů kůže a rány začaly granulovat. Po šesti měsících došlo naštěstí k úplnému vyléčení poškozené kůže. Velkou zásluhu na tom měla majitelka, která to nevzdávala, spolupracovala a trpělivě ošetřovala pacientku dle domluvených instrukcí. Foto : Poškozená kůže pacientky před a vyléčená po terapii. Poznámka : Majitelka papouška dala souhlas ke zveřejnění tohoto příspěvku.
 
Epulis je ohraničený kulovitý útvar na dásních podobný nádoru. Příčin vzniku je spousta, ale nejčastěji vzniká jako zánětlivá reakce na mechanické podráždění v důsledku zubního kamene a chronického zánětu dásní. V příspěvku je malá foto ukázka z naší praxe , kdy u staršího psa středního plemene se v důsledku chronické gingivitidy a zubního kamene vytvořil mezi zuby 1. a 2. premolárem (P1 aP2) na dásni v dolní čelisti kulovitý útvar velikosti většího hrášku. Na fotkách je u našeho pacienta čerstvě odstraněn zubní kámen ultrazvukem a tím se na dásní lépe zvizualizoval zmíněný epulis, viz žlutá šipka. (1. a 2. foto). Na třetím fotu je již epulis úspěšně odstraněn metodou elektrokauterizace.
Poznámka : Pravděpodobnost recidivy se snižuje se zlepšováním dentální hygieny.
 
Dovolíme si poukázat  na zajímavý případ z dřívější doby, který zde byl již prezentován.
 

PORANĚNÍ JAZYKA U ARY ARARAUNY PO POKOUSÁNÍ FRETKOU. V naší ordinaci jsme řešili neobvyklý případ, kdy fretka při hře s arou araraunou pokousala a natrhla jeho jazyk. Majitel se dostavil s vystresovaným, apatickým a krvácejícím pacientem. Aru  jsme po celkovém vyšetření ihned uvedli do celkové anestezie a zhodnotili lokální situaci. Jazyk byl asi z jedné třetiny natržen a silně krvácel. Byla provedena sutura oddělených části jazyka a zastaveno krvácení. Papouškovi byla nasazena antibiotika a v injekční formě, byly aplikovány výživové a rehydratační roztoky. Druhý den po zákroku se ara choval mírně apaticky, ale měl zájem o okolí , potravu přijímal opatrně a komunikoval. Pět dní po zákroku se pacient choval zcela normálně a dnes můžeme konstatovat, že toto poranění je bez následků.

Foto : 1.Sutura jazyka v celkové anestezii u ary ararauny, 2. Fretka – hlavní viník, 3. Kontrola jazyka po operaci, 4. Zotavený pacient
 
 
Folikulární cysta, pseudotumor u papouška šedého (Psittacus erithacus). Chtěli bychom se s vámi podělit se zajímavým případem z naší praxe. U šestiletého pacienta se vytvářelo asi měsíc podkožně, v prsní oblasti ložisko, které se pomalu prostorově zvětšovalo až do velikosti pětikoruny. V tomto ložisku došlo částečně ke ztrátě peří, začalo světlat, vředovatět, částečně krvácet a perforovat zapřičiněním i sebepoškozováním (kousáním) papouška. Po návštěvě v ordinaci a klinickém vyšetření jsme vyslovili podezření na neoplastický proces a doporučili operativní řešení odstranění této patologické léze. Operace byla realizována v celkové anestezii. Odebraný vzorek byl zaslán na histologické vyšetření do referenční laboratoře. Pacient operaci zvládl, byl nasazen ochranný límec, byla zahájena lokalní a celková terapie (antibiotika, výživové roztoky, podpora imunitního systému). Výsledek histologického vyšetření naštěstí vyloučil maligní nádorovitý proces a diagnostikoval folikulární cystu, která byla komplikována zánětlivým procesem. Za 14 dní byly vytaženy z operační rány stehy. V současné době, 5 měsíců po zákroku je pacient bez patologických změn. Musím říci, že velkou zásluhu v pooperační péči a v konečném výsledku měli majitelé pacienta, kteří zvládali péči s plným nasazením.
Foto : 1. Pacient před zákrokem, 2. Operativní odstraňování ložiska, 3. Částečný obsah vytažený z patologické léze, 4. Operační rána bezprostředně po operaci (sutura), 5. Již probuzený pacient z celkové anestezie po zákroku s ochranným límcem.
 

     U feny středního plemene došlo k velké  komplikaci při porodu  v důsledku úzkých porodních cest, přestože porod probíhal v předpokládaném termínu. Tato situace vyžadovala ukončení porodu císařským řezem. Matka i všechna štěňata to nakonec zvládly. Životaschopná štěňata se velice brzy zorientovala a zahájila dravou soutěž o potravu…..

 

 
Prolaps poraněného penisu u želvy vroubené (Testudo marginata). Penis želv je nepárový kopulační orgán na rozdíl od ostatních plazů (ještěři, hadi), kteří mají párový kopulační orgán – tzv. hemipenis. U mladého pacienta, který je chován samostatně, došlo k uvolnění penisu, trvalému vyhřeznutí a následnému poranění od vnějšího prostědí. Tato situace trvala už asi dva dny, a proto majitel navštívil ordinaci. Po zhodnocení situace se nabízela dvě řešení : 1. ošetření orgánu, jeho repozice a provedení fixačních stehů na kloace nebo 2. amputace. Vzhledem k tomu, že orgán byl již dosti poškozen a pravděpodobnost recidivy byla vysoká, rozhodli jsme se pro radikální terapeutické řešení – amputaci penisu, která byla provedena v celkové anestezii. Následovala antibiotická terapie a aplikace výživových roztoků. Samec za několik dní po zákroku začal přijímat potravu i vylučovat. V současné době je zcela bez problémů.
 
 
 
 
 
 
 
 
Ruptura podklíčkového vzdušného vaku u papouška šedého. Ptáci mají 5 párů vzdušných vaků, díky nímž může být transportován kyslík do plic nejen při nádechu ale i při výdechu a tím je umožněno racionální dýchání i při letu. Další význam vzdušných vaků spočívá v tom, že nadlehčují tělo (zasahují mezi orgány i do dlouhých kostí), zmenšují hustotu těla, podíl na termoregulaci, slouží jako rezonátory pro zesílení hlasu a zmenšují mezisvalové tření. Někdy se může stát, že v důsledku poranění nebo jiných příčin dojde poškození stěny vzdušného vaku a vzduch se dostane podkožně.
Chtěl bych se stručně s vámi podělit se zkušeností z naší praxe s touto tématikou. U papouška šedého docházelo v průběhu asi 7 dnů k nafukování (doslova) pod kůži v oblasti pravého ramene a částí křídla, které se tímto odchylovalo od původní polohy. Majitel navštívil ordinaci, s tím, že papoušek se jednostranně nafukuje, nemotorněji se pohybuje, ale jinak je aktivní a chuť do potravy je zachována. Po klinickém vyšetření a zhodnocení situace byla provedena punkce a tím vypuštění vzduchu z postižené oblasti a upřesnění diagnózy. Ihned došlo k efektu „splasknutí“. Už za dva dny ale nastala recidiva a nafouknutí postižené oblasti se bohužel opakovalo. Přistoupili jsme k radikálnějšímu řešení – incisní dekompresi v celkové anestezii. Řeznou ranku kůže v oblasti vypuštění vzduchu jsme nechali otevřenou, bez sutury několik týdnů až do vyhojení . K recidivě už nedošlo a majitel hlásí, že papoušek rok po zákroku je bez problémů.
Foto : 1.a 2.Vzduchová „bublina“ pod kůži křídla,3. Incise po dekompresi, 4.Pacient po zákroku