Smíšený kožní novotvar FIBROM + MASTOCYTOM u psa. U našeho pacienta velkého plemene se několik měsíců začal vyvíjet z kůže a podkoží v oblasti levé strany hrudníku tuho elastický ohraničený oválný útvar do velikosti kaštanu. Tento útvar začal být svědivý a pes si ho začal mírně zraňovat. Po klinickém vyšetření, biochemické a hematologické analýze krve, bylo v celkové anestezii provedeno operativní odstranění tohoto útvaru a vzorek byl zaslán na histologické vyšetření do referenční laboratoře. Byl diagnostikován benigní Fibrom (z buněk pojivové tkáně) a okrajově Mastocytom I. stupně (z žírných buněk). Pooperační rána se vyhojila bez komplikací. Pacient 5 měsíců po zákroku nevykazuje příznaky onemocnění a recidivy. Poznámka : Stále platí – nepodceňovat řešení i novotvarů malých velikostí. Čím dříve je patologická léze řešena, tím je větší pravděpodobnost úspěšnosti.

 

Sokol indický (Falco jugger), vzácný predátor, aktivně pózuje na zdravotně-preventivní prohlídce.

 

 

U psa velkého plemene vyrůstal asi 4 měsíce v oblasti pod spodním očním víčkem z kůže tmavý novotvar kulatého tvaru do velikosti hrášku. Pes začínal být nervózní a začal si ložisko drbat. Hrozilo poranění, pokračování v růstu a prorůstání do okolních očních struktur. Tento kožní útvar byl odstraněn v celkové anestezii metodou elektrokauterizace. Místo po patologickém ložisku se zcela vyhojilo a i za čtyři měsíce po zákroku není náznak recidivy, imunitní systém pacienta je zřejmě nezanedbatelný. (malá ukázka z naší praxe)

Malá ukázka odstraněných močových kamenů – urolitů ze dvou různých případů z naší praxe, kdy v prvním případě nebyla nutná operativní intervence do močového měchýře, v druhém případě musel být chirurgický zákrok proveden.
FOTO 1. U osmileté feny velkého plemene, dle anamnézy majitele, několik dní docházelo k obtížnému vylučování moči. Poslední dva dny nedocházelo k vylučování moči vůbec, fena měla velké bolesti břicha a nutkání k močení, přestala přijímat potravu a začala být apatická. Po klinickém vyšetření, odběru krve na biochemické testy a ultrasonografii byla provedena revize močových cest. Močový měchýř byl extrémně přeplněn. V místě vyústění močové trubice do poševní předsíně byla detekována překážka – kulatý asi 1 cm velký urolit drsného povrchu, který způsoboval její neprůchodnost (močová trubice – uretra byla doslova „zašpuntována“). Urolit se podařilo mechanicky odstranit kleštěmi přes poševní otvor. U pacientky došlo ihned k vyprázdnění močového měchýře a k obrovské úlevě. V současné době je stále bez klinických příznaků. Poznámka : Močová roura u fen, na rozdíl od psů, je kratší a širší proto mohou lépe projít i relativně velké urolity.
FOTO 2. V tomto případě šlo o klasický případ řešení urolitiázy operativní cestou u psa malého plemene s příznaky zánětu močového měchýře se sonografickou detekcí několika močových kamenů kulatého tvaru velikostí zrnek písků až několika milimetrů. Vzorky urolitů byly zaslány do chemické laboratoře, která diagnostikovala CYSTIN. Pacient je po operaci močového měchýře zcela zotaven bez klinických příznaků.

V naší praxi nově používáme moderní veterinární biochemický analyzátor krve ELEMENT RC. Věříme, že nám usnadní, rozšíří a zracionální diagnostické možnosti při naší práci se zvířecími pacienty.

Kožní anomálie na kůži ušního boltce u ježka bělobřichého. Chtěl bych se krátce zmínit o docela zajímavém vzácném případu z naší praxe. U ježka ve věku tří let se začal asi před půl rokem vyvíjet na hrotu ušního boltce podlouhlý kožní útvar o velikosti asi 14 mm s vyrůstajícími bodlinami. Tyto bodliny měly nekvalitní rohovinu. Zřejmě došlo ke „zbláznění“ DNA v kožních buňkách na netypické lokalitě a jejich částečné aktivaci z neznámé příčiny. Řešením této situace bylo odstranění tohoto útvaru metodou elektrokauterizace v celkové anestezii. Pacient tento zákrok zvládl. Foto : 1. kožní anomálie na ušním boltci, 2. elektrokauterizace, 3. pacient bezprostředně po zákroku, 4,5, video pacient po odeznění celkové anestezie

Novotvar kůže u moka skalního (Kerodon rupestris) a jeho řešení. U moka skalního došlo během krátké doby, asi jednoho měsíce, v zadní části těla na kůži k narůstání útvaru do velikosti větší fazole a docházelo až k jeho ulceraci (vředovatění). Během lokálního ošetřování antibiotickou emulzí nedocházelo k resorpci, naopak růst pokračoval. Rozhodli jsme se tedy útvar radikálně odstranit metodou elektrokauterizace a následně pokračovat v lokálním ošetřování operační rány, které důsledně prováděl majitel.. Ložisko se začalo rychle vyhojovat a za dva měsíce je zcela v pořádku a je úplně zarostlé srstí. (Krátká ukázka z naší praxe)

Jednostranný kryptorchismus u kocoura.
Kryptorchismus je vrozená dědičná vada, kdy jedno nebo obě varlata nesestoupí přes tříselný kanál do šourku a obvykle zůstanou uvízlé v dutině břišní. Nejedná se o vzácný nález. Obě varlata by měla být fyziologicky sestouplá při narození nebo maximálně do 6 týdnů po narození. Důvodem proč musí být varlata v šourku je nižší teplota než v dutině břišní. Nižší teplota je nutná k normálnímu vývoji a aktivitě spermií.
V této souvislosti bych se chtěl jen krátce zmínit o zajímavém případu z naší praxe. Klinickým vyšetřením před rutinní kastraci u mladého kocoura bylo zjištěno, že v šourku se nachází pouze jedno varle. Druhé varle bylo uloženo zcela mimo oblast fyziologického sestupu a to podkožně v zadní části břišní krajiny a tato situace – EKTOPIE VARLETE se zas tak často u kocourů nevyskytuje. Toto ektopické varle bylo výrazně menší než varle v šourku. Tento problém byl vyřešen kastrací. Foto : 1. podkožně uložené ektopické varle v oblasti zadní části břicha, bylo palpovatelné !!!, 2. ektopické varle v operační ráně, 3. odstraněná varlata, ektopické je výrazně menší. Poznámka : Jedinci s touto vrozenou, dědičnou vadou by neměli být používání k chovu.09

Číst dál

Kočka v termínu porodu nemohla v důsledku neprůchodnosti dělohy a vyčerpanosti porodit koťata. Jediným řešením bylo ukončit porod císařským řezem. Koťata /8/ i matka operaci zvládly. Šelmičky začaly ihned aktivně bojovat o potravu.

 

Nezralé vajíčko ve vejcovodu u velkého papouška. Chtěl bych se jen krátce a stručně zmínit o zajímavé situaci z naší praxe, kdy bylo nutno rozhodnout, zdali radikálně nebo konzervativně zasahovat do procesu snůšky na základě anamnestických údajů majitele (řídký trus, mírná apatie, snížený příjem potravy změna chování….), klinického vyšetření pacienta a především na základě RTG vyšetření, při kterém bylo zjištěno, že ve vejcovodu je diagnostikována přítomnost vajíčka. Snímky ukázaly, že vejce není dostatečně obaleno skořápkou a jeho příčná velikost ( A ) byla menší než velikost vzdálenosti vnitřních pánevních kostí ( B ) a tedy šance, že by mohlo být potenciálně průchodné vejcovodem. Proces tvorby žloutku a bílku fyziologicky trvá relativně jen několik hodin, ale tvorba skořápky déle (minimálně 24 hodin na 1 vajíčko) , kdy se mobilizuje především vápník z tělních zásob (kosti…) a potravy…..A právě toto vejce, a následně další, mohly být teprve v procesu zrání. Rozhodli jsme se počkat tři dny, nasadit pouze perorálně vápníkový preparát a doporučit přísný klidový režim. Došlo k vypuzení dvou vajec bez nutnosti operativního zákroku. Foto : 1. RTG papouška při hrudní poloze, 2.RTG papouška v boční poloze