DOPORUČUJEME VAKCINOVAT PSY PROTI „PSINCOVÉMU“ KAŠLI (INFEKČNÍ ZÁNĚT HRTANU A PRŮDUŠNICE) NOVOU VAKCÍNOU. Každoročně se dost významně setkáváme u všech věkových kategorií psů s akutními infekcemi horních cest dýchacích, které jsou hromadného charakteru a přicházejí v určitých vlnách. Na této nemoci se může podílet i více druhů mikrobiálních činitelů, jak virových tak bakteriálních. Tato infekce se přenáší mezi psy především vzduchem – kapénkově a kontaktem, zvláště tam, kde je pohromadě více psů (cvičáky, útulky, psí hotely…). Současné standardní, běžně používané několika valentní vakcíny již obsahují některé antigeny proti této infekci. Nově byla vyvinuta vakcína, která nese důležitý antigen bakteriální složky (Bordetella bronchioseptica), která rozšiřuje již nastavené očkovací spektrum. Tato vakcína se aplikuje jednoduše přímo na sliznici do nosní dírky, plná imunita je již za 3 – 7 dní a vydrží jeden rok, proto je důležitá každoroční revakcinace. Může se aplikovat už ve štěněcím věku. Cílem tohoto příspěvku není popis „Psincového“ kašle, ale upozornění a zároveň naše doporučení na tuto rozšiřující vakcinaci !!!!

Zánětlivý edém, zvětšení a hyperemie patrových tonzil (mandlí) i okrajů měkkého patra u psa v důsledku zřejmě nesprávně používaného elektrického obojku. Chtěli bychom stručně upozornit na jeden zajímavý aktuální případ z naší praxe. Podle anamnézy majitelky u dvouletého psa byl asi měsíc používán elektrický obojek k usnadnění výcviku. Majitelka zjistila, že pes častěji otevírá tlamu „na prázdno“, oblast krku je mírně citlivá a sliznice nad kořenem jazyka načervenalá, chuť do žrádla je zachována. Obojek u psa přestala ihned užívat a navštívila ordinaci.
U pacienta byla provedena v celkové anestezii revize krční oblasti a zjištěn výše uvedený nález, viz fotografie. Čtrnáct dní po zavedení opatření a terapie je pacient bez klinických příznaků, ale bude ještě dále sledován. Poznámka : Majitelka psa souhlasila se zveřejněním příspěvku.
 

Ovariální cysta u feny. S vaječníkovými cystami u fen se v naší praxi ne zřídka setkáváme. Tato patologická situace pohlavních orgánů  vzniká, když při zrání vajíček na vaječníku a následného vytvoření Graafova folikulu nedojde k jeho prasknutí.  Tím se vajíčka nemohou uvolnit  do vejcovodu, kde by za fyziologické situace čekaly na oplodnění spermiemi. Nedojde k ovulaci. Graafův folikul se stále zvětšuje až do několika centimetrů, vzniká nefunkční cysta kulatého tvaru, naplněná tekutinou. Tato situace nastává při disproporci pohlavních hormonů a narušení jejich zpětných vazeb. Postižené feny vzhledem ke zvýšeným hodnotám estrogenů nemohou zabřeznout, mají neukončené, prodloužené hárání, jsou v „nadrženém“ stavu, je u nich větší riziko zánětu dělohy. Řešením může být ne vždy úspěšná hormonální terapie nebo kastrace (ovariohysterektomie). Na fotce z naší praxe je ukázka takovéto ovariální cysty velkých rozměrů (červená šipka) a zánětu dělohy ( žlutá šipka) v operační ráně, kdy jsme se rozhodli u pacientky pro chirurgické řešení – odstranění vaječníků a dělohy.

 

Poranění mladé želvy čtyřprsté ( Testudo horsfieldii). Chtěli bychom se krátce zmínit o poranění želvy, kterou pokousal pes. Želva upadla při čistění terária na zem, kde přiběhl pes a začal do ní kousat. Došlo k poranění krunýře, především byla zasažena přední okrajová část plastromu, kdy došlo k uvolnění a odchlípnutí několika rozdrcených úlomků, zároveň byly poraněny měkké tkáně v okolí mezi krkem a předními končetinami. Pacientka byla v traumatickém stresu, málo pohyblivá, apatická a nepřijímala potravu. Želva byla akutně ošetřena a několik dní intenzivně řešena ( trauma plán, umělá výživa, ATB….). Čtvrtý den začala být aktivnější a další dny dokonce sama začala významně přijímat potravu i vylučovat. Proto byla želva předána do domácí péče na pokračování v ošetřování ran. Hojení poraněného krunýře bude ještě nějakou dobu trvat, ale prognosticky tento příběh pacientka zřejmě zvládne bez větších následků.
Foto :1. a 2. Poranění plastromu a měkkých částí před ošetřením, 3. Poranění karpaxu, 4. Pacientka 6. den po ošetření
 

Nedomykavost mitrální srdeční chlopně u psa. S některými patologickými stavy srdce, zejména u seniorských pacientů se v naší praxi ne zřídka setkáváme. Jen krátce pro zajímavost uvádíme následující případ. Do ordinace majitelka přivedla 12 letou fenu malého plemene na rutinní klinické vyšetření a odběr krve před ultrazvukovým čištěním zubního kamene. V anamnéze majitelka, mimo jiné, uvedla, že fena je poslední dobou více unavená, občas zakašle, ale chuť do příjmu potravy je zachovalá. Při auskultačním (poslechovém) vyšetření byly zjištěny docela významné šelesty v oblasti srdečního pole. Bylo provedeno RTG vyšetření hrudníku, kdy bylo zjištěno významné zvětšení levé srdeční síně a mírné zvětšení levé srdeční komory. U tohoto pacienta došlo k nedomykavosti (netěsnění) srdeční chlopně mezi levou síní a levou komorou a tím se krev částečně vrací zpět do malého krevního oběhu, včetně plic. Levá síň musí vynaložit více práce aby krev proudila do levé komory a dál do velkého krevního oběhu. Tím dochází ke zvětšování srdečního svalu a později může dojít k jeho „zhadrovatění“ až vyčerpání. Tato situace je nevratná. Pokud je toto onemocnění zachyceno včas, naštěstí existuje terapie, která tento stav dokáže aspoň částečně zbrzdit a nějakou dobu pacient může skoro plnohodnotně žít. Foto č. 1 : RTG hrudníku feny, naší pacientky, kde červené šipky ohraničují zvětšenou levou srdeční síň. Foto č.2 : RTG hrudního pole kočky s normálním, fyziologickým nálezem srdce (jen pro srovnání a lepší orientaci).

 

Nález hlístic (nematoda) u scinka ohnivého (Riopa fernandi). Tento denní ještěr se ve volné přírodě vyskytuje ve vlhkých, hustě zalesněných oblastech centrální a západní Afriky. V dospělosti, po dvou letech stáří, dorůstá až 40 cm a živí se především hmyzem a různými červy. Chtěli bychom se s vámi stručně obrazově podělit o endoparazitóze (zamoření vnitřními parazity) u tohoto exotického pacienta, který byl vyšetřen v naší ordinaci z důvodů sníženého příjmu potravy a mírné apatie. Při vyšetření trusu bylo makroskopicky zjištěno, že obsahuje velké množství parazitujících malinkých, pouhým okem viditelných, asi 2-3 mm nitkovitých hlístic. Mikroskopicky byla krásně zviditelněna výrazná vnitřní struktura u těchto oblých červů a navíc byla odhalena i přítomnost jejich vajíček, které jsou zdrojem infekce pro další jedince. Řešením této situace je odčervení pacienta speciálními léky, asanace chovatelského zařízení a dodržování zoohygienických opatření. Foto : 1.,2. Pacient scink ohnivý, 3 mikroskopický nález vajíčka hlístice, 4 mikroskopický pohled na strukturu orgánů přední části těla hlístice. 

Mírná posttraumatická stresová indispozice u surikaty (Suricata suricatta). Tato promykovitá šelma ve volné přírodě obývá skalnaté a písčité oblasti jihozápadní Afriky. U tohoto pacienta došlo k malému poranění kůže a ke stresu v rámci roztržky s jinými surikatami. Pacient začal být apatický a ztrácel orientaci, majitel navštívil ordinaci. Pacientovi ihned po klinickém vyšetření byly aplikovány výživové roztoky a ošetřena poškozená kůže. Terapie pokračovala ještě několik dní. Po 10 dnech se pacient chová zatím zcela normálně i příjem potravy je bez problému. Foto : Pohled do tlamy surikaty v rámci klinického vyšetření. ( Jen krátká, ne běžná, ukázka malého případu z naší praxe)

Fibrosarkom u ježka bělobřichého (Atelerix albiventris). Chtěl bych se ve stručnosti zmínit o zajímavém případu z naší praxe. U pacienta se asi 2 měsíce vytvářel na kůži a v podkoží v oblasti kolenního kloubu načervenalý tuho elastický útvar oválného až kulatého tvaru do velikosti asi 1,5 cm. Jinak byl ježek v dobré tělesné kondici, normálně přijímal potravu a nebyl apatický. Při návštěvě ordinace a zhodnocení situace bylo navrženo operativní odstranění tohoto novotvaru. Chirurgický zákrok byl proveden v celkové anestezii a vzorek byl zaslán do referenční laboratoře na histologické vyšetření. Operace a pooperační péče proběhla bez komplikací a 14 den byly vytaženy stehy. Operační rána je v relativně klidném stavu, pacient se chová zcela normálně. Mezitím laboratoř diagnostikovala typ nádoru FIBROSARKOM, který nepatří mezi ty klidné a může být i aktivní, avšak jeho odstranění dává aspoň šanci na vyléčení. Pacient je nadále sledován a budou nasazeny imunostimulační látky. Foto : 1. Pacient ježek bělobřichý, 2. Kožní nádor fibrosarkom v oblasti kolenního kloubu před operaci, 3. Vyoperovaný nádor k histologickému vyšetření, 4. Pacient bezprostředně po operaci – rána se suturou, 5. Končetina po odstranění stehů

Aktuální úspěšný vrh šestitýdenních štěňat amerických stafordšírských teriérů na preventivní prohlídce. Jejich majitelé se chovem tohoto plemene dlouhodobě a trpělivě zabývají na vysoké úrovni již desítky let. Výjimečnost tohoto vrhu je v tom, že štěňata se narodila matce, která byla uměle chirurgicky oplodněna konzervovaným spermatem ( konzervace v tekutém dusíku při teplotě – 197°C) od již mrtvého otce. Sperma bylo v minulosti odebráno jednomu ze světových šampiónů tohoto plemene s výbornými exterierovými a povahovými vlastnostmi. Otec štěňat je více než 12 let po smrti. Vlastní operativní zákrok – umělá inseminace byl proveden na specializované klinice v Německu. Na našem pracovišti bylo provedeno monitorování pohlavních hormonů a stanovení vhodné doby oplodnění před zákrokem a 25. den po zákroku byla ultrasonograficky potvrzena březost. Porod proběhl v limitu a probíhal normálně bez nutnosti složitého veterinárního zákroku, narodilo se 11 zdravých štěňat.

 

Chronický zánět močového měchýře a struvitová urolitiáza u kočky. Naše čtyřletá vykastrovaná pacientka se několik týdnů projevovala nestandardním chováním při vylučování moči. Zpočátku se mírně zvyšovala frekvence močení, při zachování normálního příjmu potravy. Později kočka močila i mimo kočičí toaletu a  začala se objevovat v moči i krev. Močení se stalo bolestivé a snížil se příjem potravy.

     Pacientka byla klinicky vyšetřena, proveden odběr krve na biochemické vyšetření a bylo provedeno ultrasonografické vyšetření močových cest, včetně močového měchýře. Bylo vysloveno podezření na chronický zánět močového měchýře a  přítomnost močových kamenů. Urgentně byla doporučena operace, která byla i realizována. Močový měchýř byl značně  poškozen zánětlivým procesem a mechanickou přítomnosti několika kamenů do velikosti asi 1 cm s ostrými výběžky. Urolity byly odstraněny a zaslány do referenční laboratoře na chemický rozbor. Laboratoř analýzou potvrdila přítomnost fosforečnanu hořečnato-amonného (STRUVIT). Pacientka operaci zvládla, pooperační situace však byla komplikovanější. Nakonec vše dopadlo dobře, 4 týdny po operaci je pacientka bez příznaků a v dobré kondici. Foto : 1. močové kameny – struvity s ostrými výběžky bizardního tvaru (zvětšeno), 2. močové kameny-náhled, 3. zánětlivý močový měchýř v operační ráně, 3. Pacientka měsíc po operaci    Poznámka : Příspěvek byl zveřejněn se souhlasem majitelky.