Kožní anomálie na kůži ušního boltce u ježka bělobřichého. Chtěl bych se krátce zmínit o docela zajímavém vzácném případu z naší praxe. U ježka ve věku tří let se začal asi před půl rokem vyvíjet na hrotu ušního boltce podlouhlý kožní útvar o velikosti asi 14 mm s vyrůstajícími bodlinami. Tyto bodliny měly nekvalitní rohovinu. Zřejmě došlo ke „zbláznění“ DNA v kožních buňkách na netypické lokalitě a jejich částečné aktivaci z neznámé příčiny. Řešením této situace bylo odstranění tohoto útvaru metodou elektrokauterizace v celkové anestezii. Pacient tento zákrok zvládl. Foto : 1. kožní anomálie na ušním boltci, 2. elektrokauterizace, 3. pacient bezprostředně po zákroku, 4,5, video pacient po odeznění celkové anestezie

Jednostranný kryptorchismus u kocoura.
Kryptorchismus je vrozená dědičná vada, kdy jedno nebo obě varlata nesestoupí přes tříselný kanál do šourku a obvykle zůstanou uvízlé v dutině břišní. Nejedná se o vzácný nález. Obě varlata by měla být fyziologicky sestouplá při narození nebo maximálně do 6 týdnů po narození. Důvodem proč musí být varlata v šourku je nižší teplota než v dutině břišní. Nižší teplota je nutná k normálnímu vývoji a aktivitě spermií.
V této souvislosti bych se chtěl jen krátce zmínit o zajímavém případu z naší praxe. Klinickým vyšetřením před rutinní kastraci u mladého kocoura bylo zjištěno, že v šourku se nachází pouze jedno varle. Druhé varle bylo uloženo zcela mimo oblast fyziologického sestupu a to podkožně v zadní části břišní krajiny a tato situace – EKTOPIE VARLETE se zas tak často u kocourů nevyskytuje. Toto ektopické varle bylo výrazně menší než varle v šourku. Tento problém byl vyřešen kastrací. Foto : 1. podkožně uložené ektopické varle v oblasti zadní části břicha, bylo palpovatelné !!!, 2. ektopické varle v operační ráně, 3. odstraněná varlata, ektopické je výrazně menší. Poznámka : Jedinci s touto vrozenou, dědičnou vadou by neměli být používání k chovu.09

Číst dál

Nezralé vajíčko ve vejcovodu u velkého papouška. Chtěl bych se jen krátce a stručně zmínit o zajímavé situaci z naší praxe, kdy bylo nutno rozhodnout, zdali radikálně nebo konzervativně zasahovat do procesu snůšky na základě anamnestických údajů majitele (řídký trus, mírná apatie, snížený příjem potravy změna chování….), klinického vyšetření pacienta a především na základě RTG vyšetření, při kterém bylo zjištěno, že ve vejcovodu je diagnostikována přítomnost vajíčka. Snímky ukázaly, že vejce není dostatečně obaleno skořápkou a jeho příčná velikost ( A ) byla menší než velikost vzdálenosti vnitřních pánevních kostí ( B ) a tedy šance, že by mohlo být potenciálně průchodné vejcovodem. Proces tvorby žloutku a bílku fyziologicky trvá relativně jen několik hodin, ale tvorba skořápky déle (minimálně 24 hodin na 1 vajíčko) , kdy se mobilizuje především vápník z tělních zásob (kosti…) a potravy…..A právě toto vejce, a následně další, mohly být teprve v procesu zrání. Rozhodli jsme se počkat tři dny, nasadit pouze perorálně vápníkový preparát a doporučit přísný klidový režim. Došlo k vypuzení dvou vajec bez nutnosti operativního zákroku. Foto : 1. RTG papouška při hrudní poloze, 2.RTG papouška v boční poloze

Othematom ( náhlé nahromadění krve mezi ušní chrupavkou a kůži v důsledku prasknutí poraněné cévy) – terapie „matracovou – uzlíčkovou“ metodou. Již v minulých příspěvcích zde byla popisována řešení některých případů othematomů z našeho pracoviště. Nyní bych chtěl prezentovat malou ukázku recidivujícího othematomu (1) u psa středního plemene, kdy muselo být přistoupeno v celkové anestezii k provedení několikacentimetrové incizi kůže ucha (2) z důvodu vypuštění obsahu a průběžného jeho odtékání. Dále na několika místech ušního boltce muselo být provedeno prošití uzlíčkovými stehy (3) aby došlo k pevnému spojení kůže s chrupavkou. Ucho bylo průběžně fixováno pravidelnými bandážemi (4) a nasazena dlouhodobá antibiotická clona . Uzlíčkové stehy byly odstraněny až za měsíc po zákroku. Odezva na léčbu u našeho pacienta byla pozitivní a i v současné době je ušní boltec v pořádku (5).