Nekróza ocasu u gekona (Phelsuma grandis ) a terapeutická amputace. U gekona došlo k hlubokému meziobratlovému poranění ocasu. Rána se uzavřela a 10 dní chovatel nepozoroval žádnou změnu. Do místa poranění pronikla infekce, která způsobila abscedaci až nekrózu asi 1/3 ocasu. V místě poranění vznikla bulka, z které vytékal hnisavý výpotek. Pacient začal být apatický a omezil příjem potravy. Majitel navštívil ordinaci. Jediným terapeutickým řešením pro zabránění rozvoje septického stavu byla amputace mrtvé části v místě předpokládané zdravé části, aplikace antibiotik a výživových roztoků. Pacient po několika dnech začal přijímat potravu a přestal být apatický. Na pahýlu ošetřeného ocasu probíhají hojivé procesy. Prognóza je příznivá. (Tento zajímavý ještěr žije ve volné přírodě na stromech v pralesích Madargaskaru. Sameček a samička jsou si většinou celý život věrní a žijí celou dobu na jednom stromě. Živí se především hmyzem a pavouky.)

Chtěli bychom se zmínit o dalším náhlém případu komplikovaného porodu. Fenka středního plemene začala rodit v termínu. Dle vyjádření majitele se začaly u ní projevovat v pravidelných intervalech porodní stahy bez vypuzování plodů a plodové vody. Po půl hodině porodní projevy přestaly, fenka se začala třepat a zvracet. Pacientka byla za krátkou dobu klinicky a gynekologicky vyšetřena v ordinaci, kde bylo zjištěno, že děložní krček byl málo otevřen a fena s velkým a napnutým objemem břicha byla příliš vyčerpaná. Po vyhodnocení situace bylo provedeno operativní ukončení porodu, při kterém bylo zjištěno natržení oslabené děložní stěny. Matka i všechna štěňata tuto situaci nakonec úspěšně zvládly.

Zánět dělohy, pyometra. U naší šestileté pacientky, malého plemene došlo k uzavřené formě zánětu dělohy (zánětlivá děloha je naplněná hnisem, kdy děložní krček je uzavřen a nepropouští obsah do pochvy). Majitel uvedl, že asi měsíc po nakrytí se fenečka začala chovat divně. Čtyři dny pacientka nepřijímala potravu, byla apatická, chodila nahrbeně, břicho bylo na dotek silně bolestivé, z pochvy nevytékal žádný výtok a měla zvýšenou tělesnou teplotu. Po celkovém klinickém a gynekologickém vyšetření byla  odebrána krev na biochemické a hematologické vyšetření a bylo provedeno ultrasonografické vyšetření. Výsledky těchto vyšetření jednoznačně potvrdily podezření na rozsáhlý zánět dělohy a hrozící septický stav. Jediným řešením, které bylo co nejdříve realizováno, byla ovariohysterectomie (amputace vaječníku a dělohy), následná výživová a antibiotická terapie, na kterou pacientka naštěstí zareagovala pozitivně. Na fotce je ukázka zánětlivé dělohy v operační ráně před odstraněním. Poznámka : S touto diagnózou se relativně často setkáváme na našem pracovišti zejména u starších fen, výjimkou však nejsou i pacientky mladé. Z počátku je většinou průběh bezpříznakový, plíživý a může souviset s pohlavním cyklem, takže majitel nemusí postřehnout změnu chování, navíc při uzavřené formě nemusí být pozorován patologický výtok z pochvy. Klinické příznaky (apatie, zvracení, snížený příjem potravy, bolestivost břicha, zvýšený přísun vody..atd ) se mohou projevit až v pokročilém stadiu, kdy děloha je už značně naplněna patologickým obsahem a to už se může jednat o vážný, život ohrožující akutní stav. Jako preventivní opatření proti tomuto možnému patologickému stavu doporučujeme včasnou kastraci, samozřejmě pokud fena nebude chovná.

U agamy vousaté (Pogona vitticeps) se vytvořil, zřejmě po poranění, během asi tří týdnů rozsáhlý uzavřený podkožní absces v oblasti dolní čelisti. Tento útvar znemožnil pacientovi příjem potravy. Zároveň agama několik dní začala být apatická. Po klinickém vyšetření bylo provedeno RTG vyšetření aby mohl být posouzen rozsah této patologické léze a zdali není narušena kostní tkáň čelisti. Po vyhodnocení snímku kostní tkáň čelisti narušena naštěstí nebyla. Byla provedena rutinní incise abscesu, kde se objevilo velké množství tmavé hnisavé tekutiny (u plazů bývá většinou obsah abscesu sýrovitě tuhý světlé barvy). Obsah byl odstraněn, zbylá dutina vypláchnuta fyziologickým roztokem s desinfekcí. Lokálně i celkově byly aplikovány několik dní antibiotika a rehydratační výživové roztoky. Asi za 4 dny po ošetření začal pacient přijímat potravu a v současné době je příjem potravy v normě. (malá ukázka z naší praxe)

Krev agamy vousaté (Pogona vitticeps) pod mikroskopem. Malá ukázka z naší praxe. Již v minulosti zde byly prezentovány mikroskopie krve papoušků a želvy. A jak už bylo taky i dříve zmíněno červené krvinky, u ptáků a plazů…a tedy i ještěrů, mají ve zralém stavu buněčné jádro na rozdíl od savců. Na fotkách v příspěvku můžete vidět, při různých zvětšeních, různé krevní buňky, kde dominují červené krvinky- erytrocyty oválného tvaru v jejichž středu jsou krásně tmavá buněčná jádra. Erytrocyty vznikají v kostní dřeni a podílí se díky bílkovině hemoglobinu s obsahem železa na přenosu kyslíku z plic do tkání. Červené krvinky žijí asi 120 dní.